V českých podmínkách vyrobí 1 kWp fotovoltaických panelů zhruba 1 000 kWh elektřiny ročně — na jihu Moravy o něco víc, na horách méně (rozpětí asi 950 až 1 150 kWh). Běžná domácí elektrárna 6–10 kWp tedy dá 6 000 až 10 000 kWh za rok. Důležitější než roční součet je ale kdy elektřina vzniká — a tam fotovoltaika umí zklamat.
Roční výroba podle výkonu
| Výkon elektrárny | Plocha šikmé střechy | Roční výroba (jih, optimální sklon) |
|---|---|---|
| 3 kWp (minimum pro podporu NZÚ) | ≈ 15 m² | ≈ 3 000 kWh |
| 5 kWp | ≈ 25 m² | ≈ 5 000 kWh |
| 8 kWp | ≈ 40 m² | ≈ 8 000 kWh |
| 10 kWp | ≈ 50 m² | ≈ 10 000 kWh |
Na kilowatt-peak počítejte zhruba 5 m² šikmé střechy; na ploché střeše s nakloněnými konstrukcemi kvůli rozestupům asi 7 m². Výkon elektrárny proto často neomezuje rozpočet, ale prostě velikost jižní části střechy.
Co dělá orientace a sklon
- Jih: 100 % — reference.
- Jihovýchod / jihozápad: −5 %. Prakticky zanedbatelný rozdíl.
- Východ / západ: −15 %. Pořád smysluplné — a výroba rozložená do rána a večera se často líp trefí do spotřeby domácnosti než polední špička čistého jihu.
- Sever: nepokládá se.
- Sklon: optimum je kolem 35°. Běžné střechy 25–45° ztrácejí do 3 %, velmi strmá střecha kolem 8 %. Sklonem se netrapte, orientací také ne — rozhoduje stín: komín, vikýř nebo vzrostlý strom umí ubrat víc než špatná světová strana.
Kdy elektřina vzniká: letní hojnost, zimní bída
Roční výroba je rozložená extrémně nerovnoměrně. Od dubna do srpna vznikne skoro 60 % roční výroby; od listopadu do února jen kolem 15 %. Elektrárna 8 kWp vyrobí v červnu kolem 1 000 kWh, v lednu jen asi 200 kWh — a v pošmourný prosincový den klidně jen 2–3 kWh, zatímco v jasný červnový přes 40 kWh.
Z toho plynou dva praktické závěry. Zaprvé: fotovoltaika nevytopí dům — v době, kdy tepelné čerpadlo potřebuje nejvíc elektřiny, panely skoro nevyrábějí; se solárem počítejte jako s pomocí pro přechodová období, ne pro leden. Zadruhé: letní přebytky je potřeba mít kam dát — do baterie, do bojleru, do auta, nebo je za pár desítek haléřů poslat do sítě. Právě využití výroby rozhoduje o návratnosti, podrobně v článku Vyplatí se fotovoltaika?.
Reálné ztráty, se kterými počítat
- Stín — komín nebo anténa stíní ráno/večer malou část pole, strom umí položit celý string. Kvalitní návrh řeší stín optimizéry nebo rozdělením na víc stringů.
- Teplo — panelům se v horku snižuje výkon; červnové poledne na rozpálené střeše nedá štítkové hodnoty. V ročním součtu je to už započteno.
- Stárnutí — panely ztrácejí zhruba 0,4–0,6 % výkonu ročně; po 25 letech čekejte kolem 85–90 % původní výroby.
- Sníh a špína — pár procent ročně; u sklonů nad 30° si střecha pomůže sama.
Výrobu pro konkrétní střechu — s vaší orientací, sklonem i spotřebou — spočítá zdarma kalkulačka fotovoltaiky. A pokud řešíte financování, podpora je shrnutá v článku Dotace na fotovoltaiku 2026.
Kalkulačka fotovoltaiky odhadne výrobu podle výkonu, orientace a sklonu vaší střechy — a rovnou spočítá, kolik z ní doma využijete a kolik ušetříte.
Spočítat výrobu pro moji střechu