Topný faktor říká, kolik kilowatthodin tepla vyrobí tepelné čerpadlo z jedné kilowatthodiny elektřiny. Topný faktor 3 znamená třikrát víc tepla, než kolik zaplatíte elektřiny — proto je čerpadlo v provozu levnější než přímotop nebo plyn. Háček je v tom, že „topný faktor" v katalogu a topný faktor na vašem účtu jsou dvě různá čísla.
COP vs. SCOP: v čem je rozdíl
COP (Coefficient of Performance) je okamžitá hodnota změřená v laboratoři při jedné konkrétní venkovní teplotě a jedné teplotě topné vody. Výrobci nejraději uvádějí COP při +7 °C venku a 35 °C vody — tam moderní čerpadla dosahují hodnot 4 až 5. Jenže netopíte jen při +7 °C.
SCOP (Seasonal COP, sezónní topný faktor) je vážený průměr za celou topnou sezónu včetně mrazů. To je číslo, které rozhoduje o vašem účtu za elektřinu — a bývá znatelně nižší než reklamní COP.
Reálné hodnoty pro české domy
Pro čerpadlo vzduch-voda v běžném rodinném domě počítejte se sezónním topným faktorem zhruba takto (stejné hodnoty používá naše kalkulačka):
| Provozní situace | Orientační SCOP |
|---|---|
| Vytápění s podlahovým topením (voda ≈ 35 °C) | ≈ 3,6 |
| Vytápění s radiátory (voda 50–55 °C) | ≈ 3,1 |
| Ohřev teplé vody (ohřev na 50–55 °C celoročně) | ≈ 2,4 |
Čerpadla země-voda mají SCOP zhruba o 0,5 až 1 vyšší, protože země má v zimě stabilnější teplotu než vzduch. Pozor na čerpadla vzduch-vzduch (klimatizace s topením): jejich SCOP se měří podle jiné metodiky a hodnoty kolem 4,6 nejde přímo srovnávat s čerpadly vzduch-voda.
Co topný faktor v praxi snižuje
- Teplota topné vody. Každý stupeň navíc stojí zhruba 2 % účinnosti. Proto podlahovka (35 °C) vychází lépe než radiátory (55 °C) — a proto se u radiátorů vyplatí vyměnit pár kusů za větší a topit chladnější vodou.
- Mráz. Čím větší rozdíl mezi venkovní teplotou a topnou vodou, tím nižší okamžitý COP. Při −15 °C čerpadlo topí, ale s faktorem třeba jen 1,8–2,2.
- Ohřev teplé vody na vysokou teplotu. Bojler na 60 °C místo 50 °C znamená celoročně horší faktor; vyšší teplotu nechte jen na periodickou ochranu proti legionele.
- Špatný návrh. Předimenzované čerpadlo cyklí, poddimenzované jede pořád na elektrickou patronu — obojí účet zvedá.
Kolik dělá SCOP na účtu za elektřinu
Dům se spotřebou 18 500 kWh tepla ročně potřebuje při SCOP 3,6 asi 5 100 kWh elektřiny, při SCOP 3,1 asi 6 000 kWh — rozdíl kolem 2 700 Kč ročně při ceně 3,20 Kč/kWh. Špatně seřízená soustava s reálným faktorem 2,5 už znamená 7 400 kWh a proti dobrému stavu ročně zhruba o 4 500 Kč víc. Rozdíl mezi katalogovým COP 4,8 a reálným SCOP je tedy rozdíl několika tisíc korun každý rok — počítejte vždy se SCOP.
Jak číst katalog a na co se ptát firmy
- Chtějte SCOP pro teplotu vody, kterou opravdu potřebujete: W55 pro radiátory, W35 pro podlahovku. SCOP při W35 u domu s radiátory je jen marketing.
- Pro dotaci NZÚ musí čerpadlo doložit třídu A++ (sezónní účinnost ηs ≥ 150 %) certifikátem EHPA, HP Keymark nebo Eurovent — podrobnosti v článku o dotacích na tepelné čerpadlo.
- Ptejte se na výkon a COP při −7 °C a při výpočtové teplotě vaší oblasti (−12 až −18 °C) — tam se pozná kvalitní stroj i poctivý návrh.
Jestli právě porovnáváte čerpadlo s plynem nebo jiným zdrojem, mrkněte také na reálný rozpočet instalace pro dům 150 m² a na přehled ceny a návratnosti tepelného čerpadla.
Kalkulačka zdroje tepla počítá se sezónním topným faktorem podle vaší otopné soustavy — porovnejte roční náklady čerpadla s plynem i dalšími zdroji pro svůj dům.
Spočítat provoz s reálným SCOP